11.2.2000
Z kapitoly o CCD snímači víme, že jde o destičku, na níž je dnes už milion, dva, tři i více miniaturních expozimetříčků. Jejich výstup je analogový, tedy jde o měření elektrického proudu. Hodnoty je třeba převést do digitální podoby a toto se děje v A/D převodníku. Tedy: tento A/D převodník je součást CCD snímače (to je jeden z důvodů, proč je CCD snímač tolik drahý). Jednotlivé "expozimetříčky" převádějí světelnou energii na elektrickou - a hodnota se musí vyjádřit digitálně, tedy číselně.

A teď prosím pozor: Velmi často čteme o 8bitovém převodu. Není na tom nic složitého. Jeden bit, to je informace, zda hodnota je 0 nebo 1 (proto se pořád mluví o "nulách a jedničkách). Osm bitů, to je dva na osmou , tedy 2x2x2x2x2x2x2x2=256. Takže, když uvážíme, že CCD snímač produkuje informaci o červené, modré a zelené složce světla (RBG), a že každou z nich je schopen popsat v 256 odstínech, dohromady nám to dá 256x256x256 = něco přes 16 milionů. A jsme u známého údaje 16 milionů barev.

Některé CCD (ty dražší) však mají 12bitové A/D převodníky. Ty sice taky digitálně zpracovávají naměřené hodnoty na 256 odstínů u jednotlivých kanálů, ale mají ještě kapacitu navíc a jsou schopny dodávat další informaci o kvalitě obrazu. Obraz má lepší podání vysokých jasů a hlubokých stínů, takže od aparátu vybaveného 12bitovým snímačem CCD směle očekávejme lepší obrázky, než od jeho 8bitového příbuzného.