Někdy je to dobré, vědět, jakým foťákem, kdy a jak byl snímek pořízen. Běžný amatér to samozřejmě potřebuje zřídka kdy, ale pro dokumentační natož pak vědeckou fotografii mohou být takové informace k nezaplacení.

K tomu slouží soubory formátu EXIF, do kterých se tyto informace zapisují. Kolem nich je terminologický zmatek. V jistém smyslu je EXIF soubor, který je zabudován do obrazového souboru JPG. Co je to konkrétně se lépe ukáže, než vysvětlí: na obrázku vlevo vidíte okénko s EXIF informací. Vidíte zde, jaká všechna data jsou ve snímku zaznamenána: výrobce, model aparátu, datum a čas pořízení snímku, systém měření, režim blesku, nastavení zoomu, hodnota času a clony, expoziční kompenzace, citlivost, hodnota expozice (14 EV).

K přečtení údajů EXIF potřebujete speciální software, jako je například EXIFRead (zde si ho můžete stáhnout, je to freeware), nebo prohlížeč jako je PIE (viz recenzi v DigiNeffu) - ten je na čtení EXIF specializovaný - anebo si údaje pohodlně přečtete v ACDSee ver. 3.0 (viz recenzi v DigiNeffu).

Osobně nejsem vnitřně přesvědčen, že toužím po tom, jakou clonou a jakým časem jsem fotil našeho Barta 12. března 1998. Nicméně - jsou lidé, kteří touží po přesné informaci a jim je EXIF určen. Podotýkám, že při editaci JPG obrázků se EXIF zpravidla ztratí, takže, pokud o EXIF stojíte, doporučuji archivovat originální snímky a veškeré další hokusy pokusy provázet s kopií. Což ostatně se doporučuje v každém případě.

Pokud chcete vědět opravdu všechno o EXIF formátu, prostudujte si tuto anglicky psanou stránku. PDF s popisem EXIF 2.1 je zde.

Doplněk 27.7.2002
V současné době je na webu ke stažení mnoho výborných EXIF prohlížečů. Velmi dobrý je kupříkladu Exif Reader japonského autora Ryuuji Yoshimoto, který má příjemnou vlastnost, že dobře zobrazuje čas expozice - ve zlomku a ne v desetinné podobě jako kupříkladu ACDSee 3.1.

Podivuhodný software vytvořil Friedmann Schmidt. Jmenuje se Exifer. Momentálně patří ke špičce a má jednu skvělou vlastnost: dokáže uložit EXIF údaje a po editaci, která normálně zničí tyto údaje, je zpátky do editovaného snímku vloží. Můžete si o smyslu toho procesu myslet co chcete, každopádně je to zajímavé technické řešení. Funguje to tak, že - pokud si přiřadíme editor k Exiferu, a pokud přistupujeme k editaci přes Exifer, vytvoří se záloha údajů ve formátu xxxxxx.exi. Po editaci údaje zmití. Exifer na to přijde a nabídne náhradu, soubor xxxxxx.exi zmizí (splyne s původním snímkem) a obrázek je zase "o-exifován". Zajímavé řešení. Je kupodivu, proč renomované editory nemají tuto možnost jako svou vlastnost.