30.3.1999
U většiny spotřebních digitálních aparátů má automatika otěže pevně v rukou - dokonce i ty aparáty (jako Sony Mavica jednadevadesátka) mají možnost navolit poloautomatický režim, tedy manuálně volíme buď clonu (a rychlost závěrky se přizpůsobí), nebo rychlost závěrky (a jí se přizpůsobí clona). Fotograf má však přece jen možnost do expozičním kuchyně zasáhnout.

Obvykle někde šikovně po ruce je ovládací tlačítko, jímž ovlivníme funkci EV - obvykle ve stupnici -0.5, -1 atd, a naopak +0.5 , +1 atd. EV označuje expoziční stupeň, v hantýrce se tomu nepřesně říká "clona" - tedy zmenšíme nebo zvětšíme expozici "o půl clony" nebo "o clonu" atd. Jedna celá přidaná EV je dvojnásobná nebo jedna ubraná je poloviční expozice, než jakou stanovil automat.

Jakmile fotografujeme přes displej, okamžitě vidíme efekt - takže si můžete sami vyzkoušet, co a za jakých okolností manipulace s kompenzací udělá. Obecně - u všech aparátů, tedy i klasických - se kompenzace do plusových hodnot používá při snímcích v protisvětle. To proto, že zdroj klame náš automat a hrozí nebezpečí, že dejme tomu lidská tvář v protisvětle bude podexponovaná.

Druhý běžný způsob použití: jakmile je scéna přezářena - například fotografujete nějaký detail na bílé podložce nasvícené ostrým světlem, nebo fotíte na sněhu, nebo fotíte jiné bílé jasně osvětlené objekty, automat má snahu vám z bílé udělat šedou. Proto je dobře nastavit +0.5 EV nebo +1 EV. Uplatnění má kompenzace i při focení mlžného oparu anebo při snímání mimořádně tmavých objektů.