26.11.2001, doplněno 20.1.2002

V listopadu jsem zde zveřejnil své poznatky o předprodukčním vzorku, nyní je to už komerční kus. Je to model, který Nikon nasazuje do boje titánů, aby se utkal s Minoltou Dimage 7, Sony 707 a Olympusem E20. Bije v něm pětimegové srdce. Tím je řečeno to základní: obrazová kvalita, co se kresby týče, se blíží rozlišení kinofilmového aparátu. Objektiv je zoom, s rozsahem 28-85 mm a světelností až 2,8. Začíná tedy na ekv. 28 mm, co je zajímavý údaj pro ty, kteří chtějí fotit architekturu a interiéry a potřebují široký úhel záběru. Dodejme ovšem, že i tento model spolupracuje s širokou paletou konvertorů a předsádek, které do značné míry nahrazují výměnné objektivy. Softwarově je na spolupráci s těmito přídavnými optickými elementy připraven. Výsledné obrázky dokazují, že síly budou v této kategorii vyrovnané. Všechny přístroje pětimegové třídy zvládají testovací blok 100, tedy nejhustší čárkování standardního diagramu. Rozdíly tedy budou v koncepci a z ní vyplývající použitelnosti, to vše v porovnání s cenou.

Koncepce a design
Pětitisícovka znamená krok stranou od obou základních řad spotřebních Nikonů. Nemá ani otočný objektivový modul, ani to není mini-kompakt do kapsy. Je to důstojný kompakt o rozměrech 102 x 82 x 68 mm a váze 418 g. Má ovšem výklopný a otočný displej (270 stupňů), takže práce i v neobvyklých polohách je s ním pohodlná jako u devítistovek. Je kapotován do černého pouzdra z hliníkové slitiny se zvýrazněnou oblastí spouště, blesku a hledáčku. Zápis je na CompactFlash I i II. Velkou pochvalu za design bych udělil za řešení ovládacích prvků na zadní stěně.

Ovládání a menu
Jako u četných fotoaparátů s ambicemi pro vážné použití má i tento přístroj ovládací prvky vyvedené do tlačítek. U spouště (a vypínače) je tlačítko MODE a ovládání expoziční kompenzace - konkrétní hodnoty nastavujeme kotoučkem, který je zde umístěn tam, kde obvykle bývá volič režimů. Celé hejno tlačítek najdeme vzadu, v pravé části. Nahoře je kolébka pro zoom, pak přepínač režimu záznam - přehrávání, ovládání blesku (přes kolečko), ostření a velikost obrazu. Kupodivu zde chybí nastavení bílé. Vše potřebné sledujeme na stavové displeji vedle hledáčku. Ovládání je příjemné, všechno je dobře po ruce. Menu aktivujeme na výklopném displeji. No, jestli jsem se někdy pozastavoval nad složitostí menu starších modelů Olympusu, to všechno byl slabikář pro prvňáčky ve srovnání s menu Nikonu 5000. Je ovšem pravda, že tento modle je určen zkušeným a poučeným fotografům, znalým práce s digitálním aparátem. Počet funkčních možností je takřka nepřeberný a tomu samozřejmě odpovídá menu. Jeho základem je běžný setup a pak jsou zde volby mezi uživatelskými menu, které si můžete rozmanitě nadefinovat (jedno přizpůsobit dejme tomu sportovní fotografii, jiné fotografii za špatného světla - nastavujete bílou, způsob snímání jednotlivé/sériové focení, sytost barev, ostrost, kontrast a pod.). Pokud jde o ovládání, převážně se tu užívá - jak uvedeno výše - ovládacího kolečka. Jednoduše pak volíte "user settings" 1,2 nebo 3. Nastavené hodnoty vidíme na výklopném displeji (pokud si zapneme funkci zobrazení údajů - ze samozřejmě sledovat obraz čistý), anebo na stavovém displeji. Tady musím konstatovat, že údaje na stavovém displeji jsou tak mrňavé, že předpokládají orlí zrak. My brejlovci jsem značně handicapováni. Ti co jsou seznámeni s devítistovkovou řadou budou postrádat kolečko výběru režimu - ano, toto je aparát pro náročné, a volba programů je krok vstříc těm méně poučeným.

Fajnovosti a specialitky
Patří k nim bezpochyby i funkce Best Shot Selector - je to varianta na téma "bracketing" (postupné snímání s různou expozicí, tato funkce tady taky samozřejmě je, v rozsáhlou možností nastavení). Přístroj pořídí typicky tři snímky a sám je vyhodnotí a uloží jen ten nejlepší (za pomoci módní "fuzzy logiky"). Za zmínku stojí i funkce odstraňování šumu. S touto funkcí souvisí "Clear Image" funkce - podobně jako JVC se zde pořídí dva snímky plus třetí (dark frame) a pak se to všechno spočítá... a nic překvapujícím způsobem dobrého z toho nevzejde. K lahůdkám optického systému patří i skutečná irisová clona, takže na rozdíl od mnohých jiných tento objektiv skutečně cloní v rozsahu F2,8 až F10.3.

Celkový dojem
Z konkurenčních (Minolta Dimage 7, Sony 707 a Olympus E20) je to jediný klasický kompakt, protože Minolta a Sony jsou elektronické zrcadlovky a Olympus skutečná zrcadlovka. Cenově dostal do příjemnějších poloh než Minolta a Sony, o Olympusu nemluvě. V USA stojí Minolta 1500 USD a Nikon se čeká za 1100 USD; Sony tam stojí 1000 USD, jenže cenová politika pro Evropu je jiná než pro Ameriku, u nás stojí (leden 2002) 52 kKč.

Ve srovnání s konkurencí je to příjemně konvenční přístroj. Má skromný rozsah zoomu (1:3 oproti 1:7 respektive 1:5 Minolty a Sonyho), a taky příznivě projevilo na ceně. Průhledový hledáček nás připraví o režim INFO v zorném poli, ale zase v průhledovém hledáčku někdo lépe vidí záběr než na miniaturním LCD. Obrazové výsledky budou obdobné: očividně jde o stejný CCD, ovšem rozdíly jsou v optice. Atraktivní je makro od 2 cm, to je stále ještě málo vídáno. Proti Sony bude mít výhodu v CF kartě, protože limit 128 je mrzutý u pětimegových aparátů. Tam je to skutečně jen použitelné minimum. Nároční uživatelé mětimegáčů asi sáhnou aspoň po 256 MB a Nikon potvrzuje, že přístroj je schopen spolupracovat s 1 GB IBM Microdrive. Uživatelé uvítají karty s dvěma sběrnicemi, které budou rychleji zapisovat. Nenalhávejme si nic do kapsy - rychlost zápisu bude velkým problémem pro digi s vysokým rozlišením od 5 MP nahoru. Proti Minoltě má tento Nikon výhodu v Lithium-Ion akumulátoru, který se dodává i s nabíječkou v základní ceně. Doporučuje se přikoupit si ještě jeden au, pokud rovnou nechcete kupovat přídavný akumulátorový agregát. K Minoltě si musíte aspoň jednu sadu NiMH AA článků plus nabíječku přikoupit (Sony má infolithium). Ze srovnání jsem záměrně vynechal Olympus E20, ten je přece jen cenově hodně mimo, je to zrcadlovka a blíží se 100tisícové hranici a srovnávání je tudíž obtížné.

Závěr:
Nikon Coolpix E5000 je funkcemi bohatě obdařený kompakt s průhledovým hledáčkem, zoomem 1:3, zapisující na CF I a II, napájený akumulátorem (nabíječka je v ceně). Ovládání vyžaduje zacvičení - teprve pak využijeme široké palety jeho funkcí. Hodí se spíš jako přístroj pro pořizování speciálních fotografií, kde záleží na vysoké obrazové kvalitě. V živé fotografii je dnes - ve srovnání s konkurencí - handicapován skromným rozsahem zoomu.

Ukázková fotografie (1,67 MB)
snímek diagramu (1,61 MB)