24.2.2003
Když je tohle "low end", co tedy má být "high end", chce se říci nad novým přírůstkem do "áčkové" modelové řady Canonu. V únoru jsem si tu vzal na paškál Canon PowerShot A70, po půl roce je tu nástupce.

Koncepce a design
Tahle áčka jsou si podobná, ale nejsou totožná, není to tedy jen přešupačený model, jak to tak někdy (často) bývá. Poslední "áčko" Canonu navíc přichází s vynikající inovací, známou z "géčkové" třídy této značky, totiž s odklápěcím a přetáčecích LCVD displejem, který umožňuje pohodlné fotografování z neobvyklých úhlů a navíc se dá displej otočit a vtisknout do těla přístroje (je solidní, kovové), takže je chráněn před mechanickým poškozením.I tohle je technická vymoženost, která nás nutí zvolat - opravdu mám v ruce aparát v řádu 15 tisíc (říjen 2003)? Tak dál. Je to kompakt velký 103 x 65 x 35 mm , těžký 350 g, napájený 4 AA články (nejlépe NiMH). Zapisuje na CompactFlash I kartu, na webu se uvádí 16 MB, já měl v dodávce 32 MB. Displej má 1.5´´, CCD o úhlopříčce 1/1,8´´má 4,1 mil. buněk fyzicky, 3,9 se účastní tvorby obrazu, tedy je to čtyřmego. Objektiv je samozřejmě zoom, s rozsahem odpovídajícím 38-114 mm, s možností nasadit předsádky (s adaptérem). Ostření je automatické devítibodové, od 46 cm, v makrorežimu od 5 cm.

Ovládání a menu
Je to funkčně výborně osazený přístroj, takže ovládání není jen tak jednoduše mačkací. Už jen základní volicí kotouč na horní stěně nabízí 14 možností! Takže popořádku. Přístroj se zapíná samostatným tlačítkem na horní stěně, kde je i spoušť spojená s ovládáním zoomu. Volicí kotouč má přesah přes hranu, takže se snadno ovládá bříškem palce. Nabízí plný automat, dále program (tedy=automat s možností manuálních zásahů do parametrů), prioritu času, clony, plný expoziční manuál, dále dvě pozice pro uživatelská nastavení, video, panorama a 5 scén kreativních režimů).
Na zadní stěně je šoupátko na přepínání režimu snímání(/prohlížení, dále pak čtyřstranný volicí kotouček pro pohyb v menu. Navíc, jakmile nejsme v menu, pohybem vzhůru ovládáme funkce blesku (kupodivu tu chybí režim SLOW, tedy do pomalého času), pohybem dolů zapínáme makro, eventuálně manuální ostření (přes displej).
Samotné menu je - jak je u Canonu zvykem - rozděleno pod dvě samostatná tlačítka. To s označením menu je fakticky setup, tedy nabídka voleb, co vše lze zapnout/vypnout, jako na př. AiAF TTL autofokus. Toto je "inteligentní" devítibodový systém a ten způsobuje, že zpoždění spouště bez namáčknutí trvá i 1,8 sec a to už je skutečně na pováženou, proto doporučuji tuto geniální vymoženost vypnout, takže se dostaneme na 1,1 sec. V základním menu lze nastavení ukládat do uživatelských nastavení C1 a C2, to je velmi příjemné a obratné. Dále lze v menu upravovat uvítací obrázek, zvuky a podobné "opičky", které jsou milé a zpříjemňují práci.
To čím obvykle myslíme "menu" najdeme pod tlačítkem FUNC. Tam je na prvním místě expoziční kompenzace, následuje volba bílé (5 předvoleb + manuál), režim snímání (jednotlivé obrázky a dvě rychlosti sekvenčního, dále samospoušť 10 a 2 sec), ISO (50 až 400), efekty (živé barvy, nižší doostření, hnědá a černobílá fotka), volba oblasti měření (zóny, střed, bodové) a nakonec volba velikosti obrazu a stupně komprese. Menu je graficky řešeno střízlivě a je velmi přehledné.

V praxi
Jak patrno výše uvedeného,, nabídka manuálního ovládání je velká. Od skutečně poloprofi přístroje, jako je G5, jsou funkce o málo ochuzené, na př. doostření obrazu či sytost barev je bez možnosti jít do plusu a do mínusu. Z příjemných překvapení uveďme kvalitu obrazu. Ta je vynikající, a co je příjemné, skvělá kresba je i v nižších rozlišeních, takže tu lze směle fotit i v megovém rozlišení, pokud děláme jen běžnou dokumentaci bez nároku na možnost velkých zvětšenin. Co se rychlosti týká, náběh za 2,4 sec je slušný, ovšem prodleva spouště při zapnutém AiAF autofokusu dosáhla, jak jsem už napsal, až 1,8 sec a to je na pováženou. Každopádně je třeba AiAF vypnout a pokud bychom se chtěli pustit do skutečně živé fotografie, je dobře přejít do režimu manuálního ostření, tam se dostaneme do oblasti zpoždění 0,5 - 0,7 sec a s tím už se dá žít. Je to ovšem takzvaně "na palici", vzdávat se výhod autofokusu, když už před lety byla celkem slušná norma zpoždění 0,8 sec bez namáčknutí. Jisté problémy dělalo i nastavení expozice, obraz byl občas mírně přeexponovaný, jakmile bylo v záběru hodně temných tónů, a pomohlo stažení expozice na -0,7 EV. Za zmínku stojí i velká přesnost LCD displeje,je na něj opravdu solehnutí, co na lCD, to na obrázku.

Shrnutí:
Obdivuhodný poměr cena výkon. Míra kontroly je vysoká, obraz znamenitý ve všech rozlišeních. Jen to ostření je zudlouhavé, proto při živé fotografii doporučuji přejít na manuální režim, který je snadno dostupný.

Ukázkové fotky

Snímky jsou v nejvyšším rozlišení a nejnižší kompresi v režimu PROGRAM bez úprav a kompenzací, snímek "Marie" je při 400 ISO.