27.1.2003
Je to už třetí Optio zde recenzované.Třímegové Optio jsem zde koncem ledna 2002 recenzoval s nepředstíraným nadšením. V únoru následovala recenze 430ky, kde jsem konstatoval, že jde o podobný případ, jako canonská dvojice S30 a S40, tedy tří a čtyřmegový aparát v jednom kabátě. Po roce přichází opět dvojice 330/430, ale ve verzi RS. Koncepční změny nejsou. Optio 430 RS je kompakt s rozměry 92 x 59 x 31 mm, kapotovaný v nerezovém plášti, s vysouvacím zoomem 37-111 mm a světelností F2,8-4,5 a s průhledovým hledáčkem. Co se změn týká, přístroj má vestavěnou 11 MB paměť pro případ, že buď nemáte kartu nebo ji zaplníte - ovšem zázraky nečekejte, fotky v nejvyšší kvalitě a nejvyšším rozlišení mají 2,7 MB v průměru, takže do pevné paměti se vám vejdou tři až čtyři. ukládá na CompactFlash karty typ I, v ceně je 16MB provedení. Malé rozměry Optia 330/430 RS už dnes nebudí takový podiv, jako před rokem, přesto ale to je pořád ještě příhodný rozměr a aparát právem zařadíme do kategorie digitálního šperku. Napájen je plochým lithium-iontovým akumulátorem, nabíječka je pochopitelně v základní dodávce.

Řešení, obsluha
Přístroj je určen s lidmi, kteří ho chtějí mít pořád u sebe jako obrazový zápisník, není to tedy žádná "pochodující laboratoř". Je proto koncipován co nejvíce účelně. Nahoře je hlavní spínač a vedle něho volicí kotouček, kde volíte: přehrávání, automatické fotografování, noční snímek (od vteřinové expozice), manuální expozici (nastavíte buď největší nebo nejmenší clonu a k ní přiřadíte expozici od 15 sec do 1/2000), video a teď už ne "kombinovaný snímek" - dvě obyčejné fotky v jednom okénku, ale dokonce 3D neboli stereo - v krabici dostanete prohlížečku stereoobrázků a v návodu (velmi dobře přeloženém a slušně polygraficky zpracovaném) se přesně dozvíte, jak se k plastickým fotkám dostanete.
Na zadní stěně je vedle hledáčku (s oční korekcí) obvyklá trojice tlačítek, ovládající blesk/samospoušť, dálkové ovládání (infra), sériový snímek/makro, nekonečno, manuální ostření. Vedle displeje je tlačítko pro aktivaci menu a displeje a čtyřpolohový volič (joystickové kolečko) s tlačítkem OK uprostřed. Víc toho není třeba.

Menu
Také menu je velmi jednoduché. Má tři záložky či kapitoly, v jednom nastavujete velikost obrazu, rozlišení, citlivost, bílou a pod., v záložce "memory" si nastavíte, co si má aparát při vypnutí pamatovat (naposledy nastavený způsob záblesku, bílé a pod) a třetí záložka skrývá běžný setup, tedy formátování karty, nastavení data a pod. Přes menu nastavujeme i citlivost (v rozsahu 100-200 ISO), doostřování, saturaci (sytost barev) a kontrast. Lze vypnout / zapnout digitální zoom, nastavit způsob měření (zonální, s prioritou středu, bodové). Z naznačeného plyne, že přístroj toho dovede víc, než se tváří - i když, opakuji, na nějakou vědeckou fotografii určen rozhodně není, protože nemá ani externí blesk, ani možnost předsádek a neumožňuje ukládání v nekomprimovaném formátu. Což pokládám pro skutečně vážnou práci za nezbytnost. Nabízí histogram Tento histogram navíc funguje při fotografování, tedy není to jen kontrolní funkce. Dokonce se mění průběžně, takže když fotíte přes displej, pořád vidíte rozložení jasů. Pozoruhodná vymoženost! Pokud jde o tu "paměť", tedy záznam toho, co si má přístroj pamatovat, i to je chvályhodné - ne snad, že by to jiné přístroje neměly, ale chválím snadnost přístupu. Expoziční kompenzace se aktivuje joystickovým kolečkem směrem doleva a doprava. Přístroj dovede dělat i "time lapse" - tedy časosběrné snímky (s odstupem až 99 minut!) a dokonce i zrychlený film (až 10x), což je unikátní funkce, s jakou jsem se v žádném digitálním aparátu nesetkal. Normálni "video" je zde také, bohužel neozvučené. Z toho plyne i absence zvukových poznámek.

V praxi
Práce s Optiem je příjemná už proto, že je kdykoli po ruce. Po zapnutí nabíhá něco pod 5 sec, což bylo loni v normě, dnes je to pomalu. Zpoždění s namáčknutím je 0,1 sec, a bohužel 1 sec bez namáčknutí, to je o něco rychleji než u předchozího modelu, avšak pořád je to pomalé. Spotřeba energie byla v rozumné normě. Poněkud problematické je focení za špatného světla. Přístroj má málo světelný objektiv (F2,8-4,8), což je samozřejmě daň za malé rozměry aparátu, hůře se vysvětlí absence citlivosti 400 ISO, ta dnes už není nijak výjimečná. Clona má jen dvě polohy při manuálním nastavení - plnou světelnost a 5,0. Rozlišení kontrolního obrazce bylo příjemné, avšak horší výsledky jsem měl při focení v terénu. Obraz zůstává kamenem úrazu. Rozlišení neodpovídá tomu, co bychom čekali od čtyřmegového přístroje. Při 200 ISO má překvapivě velký šum(to je asi důvod, proč si netroufá na dnes už běžných 400 ISO), navíc měl potíže s nastavením expozice a ostrosti. Zvlášť ten první nedostatek je překvapující, neboť přístroj je vybaven zaostřovacím pomocným světlem. K nepříjemnostem lze přiřadit i fakt, že se fotit dá až po uložení předchozího snímku - není zde vyřešeno ukládání na pozadí. Na jedno nabití akumulátoru jsem pořídil 75 snímků při zapnutém displeji, bez použití blesku.

Co se týká barev, je vcelku příjemný - při automatickém nastavené bílé šel lehýnce domodra, při ručním nastavení bílé lehce do červena - spíš by se dalo říci, že měl teplejší podání.

Přístroj stojí 26 tisíc - ke zvýšení atraktivity a poměru cena/výkon dodejme, že součástí dodávky je i prohlížeč ACDSee, sice jen ve verzi 3,1, ale ta je zcela dostatečná k budování archivu a elementární plošné editaci obrazu. 

Shrnutí:
Pentax Optio 430RS je kapesní, špičkově designovaný kompakt, vybavený funkcemi, které potěší hravého uživatele. Obsluha je příjemná, funkce nabízejí i manuální zásahy.Obrazově dosahuje průměru své třídy hodí se pro běžné fotografování rodinného typu, spíš ve volné přírodě než za špatných světelných podmínek.