13.14.2004
Péčkovou řadu snad netřeba našim čtenářům představovat - různých modelů bude brzy už dvacet! Všechny jsou typické podlouhlým tvarem a asymetricky umístěným objektivem. Je v nich značné rozpětí cenové i kvalitativní. Dříve platilo, že dvouciferné jsou prostší než jednociferné, jenže pak přišla P10ka a bylo po systému. Aby se to nepletlo, máme tu teď stovku. Nebádejme ale nad jménem, hlavně že je tu výborný digitální fotoaparát.

Koncepce a design
Péčko přichází v novém kabátě - má rozměry 107 x 52 x 25 mm, je tedy o centimetr tenčí, než pětimegová P10, ev. P12. Dodává se modrý, červený a stříbrný - měl jsem štěstí na modrou (ta mu podle mě sluší nejvíc). Že je celokovový je samozřejmé. Průhledový hledáček, displej 1,5´´, to jsou samozřejmosti. Teď novinky. Především je to objektiv Vario-Tessar s ohniskem 7,9-23,7 mm (38-114 mm ekv.), světelný 2.8-5.2 (tak nízká světelnost při poměrně malém rozpětí zoomu je udivující). Uvnitř je nový procesor typu Real Imaging Processor, který velmi urychlil všechny procesy, včetně startu a zkrátil prodlevy spouště. Vylepšené jsou i systémy autofokusu a nastavení expozice. Poprvé je možno k přístroji této řady přes adaptér připojit širokoúhlou a tele-předsádku. Na spodní stěně má slot, který přístroji umožní komunikaci s PC anebo TV přes kolébku. Snímky ukládá na MemoryStick, napájen je typicky soňáckým Infolithiem - na displeji vidíme, kolik minut do elektrické smrti nám chybí. Přístroj komunikuje s PC přes USB - konektor je ve spodní části, týž který bude použit pro komunikaci přes kolébku.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně (o bleskovém náběhu viz níže), vedle je spoušť. Na zadní stěně je kruhový volič režimů (auto, program, manuál, scény, video a setup. Pod ním je tlačítko pro zapínání displeje + info + histogram (při fotografování i prohlížení), ještě níže pětice tlačítek v kruhu pro pohyb v menu, mimo režim prohlížení ovládají blesk, makro, samospoušť a okamžitý náhled posledního obrázku. Dole je tlačítko pro menu a pro mazání.
Menu je osvědčené soňácké - tedy lišta u spodního okraje displeje, po volbě vyskočí nahoru (pop up) nabídka. Pozice v menu zůstává uložena tam, kde jsme ji opustili při posledním nastavování a vypnutí aparátu. To je trochu nepříjemné, protože pro expoziční kompenzaci musíme putovat na začátek řádkového menu, pokud jsme si naposledy pohrávali - dejme tomu - s kontrastem. Zato velikost obrazu je ovládána tlačítkem na zadní stěně přístroje.
V menu najdeme expoziční kompenzaci (malý detail - pokud máme zapnutý histogram, ten zůstane vidět, i když přejdeme do režimu MENU), režim ostření, režim nastavení expozice (multi a bodové), dále nestavení bílé (nemá manuál), komprese, focení jednotlivě/série/multiburst (viz níže), efekty (čb a hnědé obrázky) a konečně sytost, kontrast a doostření (normal a + - ). Režim manual dovoluje jen extrémní hodnoty clony, tedy plnou světelnost a F10. Zde se přesvědčíme, že objektiv v tele režimu má skutečně podivně nízkou světelnost F5.2.

V Praxi Start je za 1,3 sec, zpoždění spouště při namáčknutí je nulové, bez namáčknutí 0,2 sec - to je v této třídě přístrojů pozoruhodná rychlost. Obrazová kvalita je skutečně skvělá, nejen na diagramu, ale i v praxi. Obraz je ostrý, barvy syté, kresba je dobrá i v rozích, op nějaké barevné aberaci ani stopy. Šum při 400 ISO minimální (objem dat při 100, 200 a 400 ISO je na zkušební "Marii" 2 , 2,1 a 2,2 MB, tedy nárůst 5 %; škoda, že si Sony netroufl na 800 ISO). Výkonné přisvětlování pomáhá autofokusu v obtížných světelných podmínkách. Jak řečeno, rozvržení menu zůstalo zachováno, takže expoziční kompenzace je ukryta v menu. To v terénu trochu zdržuje, naopak - příjemné je nastavování velikosti obrazu pomocí speciálního tlačítka. Velmi doporučuji jet v třímegovém režimu - výsledné obrázky jsou vynikající a pokud nejde opravdu o "velké bubnování", pětimegový rozměr s velikostí obrázku cca 2,5 MB není nezbytné. Navíc oceníte "smart digital zoom", což je fakticky výřez obrázku a tudíž funguje jen v nižším rozlišení - zase, v praxi 3 Mpx, protože 2 Mpx aparát nenabízí a jedno mego je přece jen málo. Nadchla mě funkce "multi burst" - šestnáct snímků na jednom políčku rychlostí 30 snímků/sec - v kombinaci s nulovým zpožděním spouště při namáčknutí je to ideální režim pro experimenty se zachycením rychlých pohybů. Není to novinka, některé firmy to nabízejí už dávno, v poslední době se ale vyskytuje stále častěji a zde je multi burst velmi dobře realizován. K drobným - a u Sonyho dávno zavedeným - příjemným maličkostem patří i schopnost selektivního mazání vybraných snímků v adresáři. Snad jediné co jsem vnímal jako drobnou chybu: přístroj je určen k nosení po kapsách, proto je tak malý. Kruhový volič vyčnívá nad horní hranu a prakticky pokaždé se samovolně posune, před fotografováním je tudíž nutno zkontrolovat, co vlastně máme nastaveno. No a konečně stesk, který mohu opaovat snad u každého kompaktu: mrňavý nespolehlivý hledáček mě nutí pracovat s displejem a na něm na prudkém slunci moc nevidím.

Shrnutí
Péčková řada je skvělá a tato "stovka" jí věru nedělá ostudu. Přístroj je určen pro denní "popotahování". Sáhne po něm ten, kdo chce dělat zvětšeniny aspoň A4, jinak nemá smysl dělat 5 Mpx fotky. Ty jsou přece jen 2,5 MB, kdežto třímegapixelová fotka má cca 1,5 MB. Co to je úspora místa na kartě netřeba vysvětlovat .- a výsledek z 3 Mpx je i na formátu A4 (natož pak menším) víc než uspokojivý.

Ukázky

(eff)