| |
|
Patálie s expozicí (2)
| SHRNUTÍ:
|
Pomocí displeje můžeme kontrolovat, co nám expoziční automatika vyvádí
Další článek o expozici - o její kompenzaci
|
| |
9.5.2002
Všechny digitální aparáty jsou automatické - a my necháváme automatice volnou ruku. Ruku na
srdce - měřili jste někdy expozimetrem světelnou hladinu a nastavovali ručně
expozici podle údajů expozimetru? Vy snad ano, já nikdy.
Je ale k nevíře, co automatika dovede vyvádět. Uvědomil jsem si to za slunného
odpoledne, když jsem seděl se svou paní v půvabné zahradní restauraci v areálu mozartovské
vily Bertramka. Zkoušel jsem zrovna Canon Ixus V2, a nechal mu volnou ruku v
nastavování expozice v režimu "priorita středové oblasti". Podotýkám, že tento článek není
vůbec míněn jako kritika tohoto přístroje - prostě, takto se chovají veškeré automaty
digitální i klasické, až na to, že digitální aparáty jsou citlivější na expozici.
Dosti slov, nechme vyprávět obrázky:
 |
Ve středu záběru je především světlá zeď. Přístroj nastavil clonu na 5,6 a čas na 1/653
sec. Výsledek - poněkud podexponováno (snímek je jenom zmenšen, co se tonality týče,
neupravoval jsem ho).
|
 |
Stačilo aparát o pár úhlových stupňů posunout a do středu záběru (ten je vyhodnocován) se
dostala dlažba. Automatika nastavila clonu na 7,1 a čas na 1/163. Tedy o půl clony nahoru
a čas skoro 4x dolů.
|
 |
Do záběru se dostala partie pod slunečníkem a temné zákoutí v pozadí. Výsledek? Clona
spadla na 2,8 a čas 1/400. Čili, clona klesla o dva stupně proti původně naměřené expozici
a čas je delší jen o polovinu hodnoty. Stěna budovy je teď přepálená, dlažba velmi světlá.
Pod slunečníkem je to v pohodě. Všimněte si zaklenutého vchodu do budovy - podle něho
poznáte, o jak malý úhel jsem posunul optickou osu objektivu. Šlo by to vypočítat, odhaduju
tak 5 - 150.
|
Tohle budiž upozorněním, jak obrovské rozpětí má automatika. Jakkoli se to nezdá, právě na
tomto dvoře byla celkem složitá světelná situace - na některá místa pralo slunce a jiná
místa byla ve stínu. Co s tím? Poměrně spolehlivým ukazatelem je displej vašeho
fotopřístroje. Ten jasně ukazuje, co bude na výsledném obrázku. Některé přístroje mají
tlačítko AE - autoexposure lock čili uzávěru automatiky. Naměříte (podle displeje),
zmáčknete tlačítko, a pak dokončíte kompozici snímku v hledáčku. Ale prakticky každý
přístroj má "AE" čili uzávěru, jakmile do poloviny namáčknete spoušť. Tímto namáčknutím si
jakoby "naberete" naměřenou vzdálenost a expozici - a domáčknutím pak už reálně
exponujete bez ohledu na to, jak dalece jste pohnuli aparátem. Tedy - závěrečné doporučení:
Ve složitých světelných podmínkách kontrolujte scénu na displeji, expozici nastavte
podle nějaké střední hodnoty, aby kresba nemizela ani z vrcholných jasů, ani z hlubokých
stínů, pak "náměr" přeneste kam potřebujete a teprve POTOM exponujte.
Force with you.
(eff)
|
|
|
|