9.5.2002
Všechny digitální aparáty jsou automatické - a my necháváme automatice volnou ruku. Ruku na srdce - měřili jste někdy expozimetrem světelnou hladinu a nastavovali ručně expozici podle údajů expozimetru? Vy snad ano, já nikdy.
Je ale k nevíře, co automatika dovede vyvádět. Uvědomil jsem si to za slunného odpoledne, když jsem seděl se svou paní v půvabné zahradní restauraci v areálu mozartovské vily Bertramka. Zkoušel jsem zrovna Canon Ixus V², a nechal mu volnou ruku v nastavování expozice v režimu "priorita středové oblasti". Podotýkám, že tento článek není vůbec míněn jako kritika tohoto přístroje - prostě, takto se chovají veškeré automaty digitální i klasické, až na to, že digitální aparáty jsou citlivější na expozici. Dosti slov, nechme vyprávět obrázky:

	Ve středu záběru je především světlá zeď. Přístroj nastavil clonu na 5,6 a čas na 1/653 sec. Výsledek - poněkud podexponováno (snímek je jenom zmenšen, co se tonality týče, neupravoval jsem ho).
	Stačilo aparát o pár úhlových stupňů posunout a do středu záběru (ten je vyhodnocován) se dostala dlažba. Automatika nastavila clonu na 7,1 a čas na 1/163. Tedy o půl clony nahoru a čas skoro 4x dolů.
	Do záběru se dostala partie pod slunečníkem a temné zákoutí v pozadí. Výsledek? Clona spadla na 2,8 a čas 1/400. Čili, clona klesla o dva stupně proti původně naměřené expozici a čas je delší jen o polovinu hodnoty. Stěna budovy je teď přepálená, dlažba velmi světlá. Pod slunečníkem je to v pohodě. Všimněte si zaklenutého vchodu do budovy - podle něho poznáte, o jak malý úhel jsem posunul optickou osu objektivu. Šlo by to vypočítat, odhaduju tak 5 - 150.

Tohle budiž upozorněním, jak obrovské rozpětí má automatika. Jakkoli se to nezdá, právě na tomto dvoře byla celkem složitá světelná situace - na některá místa pralo slunce a jiná místa byla ve stínu. Co s tím? Poměrně spolehlivým ukazatelem je displej vašeho fotopřístroje. Ten jasně ukazuje, co bude na výsledném obrázku. Některé přístroje mají tlačítko AE - autoexposure lock čili uzávěru automatiky. Naměříte (podle displeje), zmáčknete tlačítko, a pak dokončíte kompozici snímku v hledáčku. Ale prakticky každý přístroj má "AE" čili uzávěru, jakmile do poloviny namáčknete spoušť. Tímto namáčknutím si jakoby "naberete" naměřenou vzdálenost a expozici - a domáčknutím pak už reálně exponujete bez ohledu na to, jak dalece jste pohnuli aparátem. Tedy - závěrečné doporučení:

Ve složitých světelných podmínkách kontrolujte scénu na displeji, expozici nastavte podle nějaké střední hodnoty, aby kresba nemizela ani z vrcholných jasů, ani z hlubokých stínů, pak "náměr" přeneste kam potřebujete a teprve POTOM exponujte.
Force with you.