31.3.1999
Většina digitálních aparátů je schopna pracovat v režimu "makro" - tedy v rozsahu obvykle od 5 do 25 centimetrů mezi fotografovaným objektem a objektivem. Jakmile fotíme takto zblízka, dosáhneme poměru velikosti snímaného objektu a jeho zobrazení na snímku více méně 1:1, a v takovém případě, kdy je poměr 1:1 a větší (tedy objekt na snímku je větší než ve skutečnosti), hovoříme o "makrofotografii".

Makrofotografie je složitý speciální obor. My se tu budeme zabývat jeho nejjednodušší formou - prostě chceme fotit hodně zblízka. Zvolíme tedy režim "makro" (obvykle bývá vyznačen symbolem kytičky) a aparát, který má jak průhledový hledáček, tak i displej, obvykle zapne displej. Je to proto, že v hledáčku vidíme trochu něco jiného, než "vidí" objektiv, je to důsledek toho, že mají vůči sobě posunutou optickou osu. Obvykle to nevadí, ovšem při snímání velmi blízkých objektů ano. Výrobce na to myslí a proto se automaticky zapíná displej. S tím musíme počítat - jakmile jdeme fotit kytičky nebo broučky, je třeba se vybavit náhradní sadou baterií nebo nabitých akumulátorů. Na žádná další úskalí nenarazíme... jen na jedno. Ukážeme si ho na příkladu:

Mezi levým a pravým snímkem vidíme zásadní rozdíl. Třebaže jsou zobrazené kočičky prakticky stejně velké, u pravého snímku ruší pozadí. Je to dáno neodstranitelnou vlastností objektivu současného digitálního aparátu. Má totiž velmi malou ohniskovou vzdálenost (cca 5 až 6 mm) a tudíž má obrovskou hloubku ostrosti. Proto je na obrázku vpravo vidět objekt v pozadí, tedy pes, a je vidět i struktura trávy. Proto doporučuji vzít si na výpravu pozadí, tedy arch papíru, zpravidla stačí formát A4, neutrálně zbarvený, rozhodně ne bílý - dobrá je písková nebo khaki barva, mohou na ní být i citlivě volené skvrny v daných odstínech. To pozadí adjustujte za motiv, který chcete fotit. Není to nic proti dobrým mravům - každý milovník makro¨fotografií má podobné pomůcky, například desky polepené staniolem na vytváření světelných efektů - taková deska (stačí velikosti A4) funguje jako pozoruhodně účinný reflektor; nekdy je dokonce staniol až moc účinný, takže je dobře mít tu desky z jedné strany stříbrnou a z druhé jen bílou, ev. světle šedou.

Existuje ovšem i jiná cesta - rušivé pozadí odstranit v editoru, pomocí dílčího rozostření obrazu. Tohoto postupu bylo použito k likvidaci rušivého pozadí (psa a struktury trávy) i v tomto případě - ano, jde původně o jeden a týž snímek. Obrázek vlevo nahoře (ten s včelou) rušivé pozadí nemá, protože byl pořízen objektivem s velmi dlouhým ohniskem (Sony Mavica FD91).

Ještě na jeden technický detail chci upozornit: pro pořizování makrosnímků jsou velmi dobře vhodné přístroje s objektivy otočnými vůči tělu přístroje nebo s výklopnými displeji. Pokud je fotografování kytiček vaší vášní a uvažujete o přestup na "digi", měli byste se s přístroji s otočními objektivy blíže seznámit.