10.9.1999
Digitální fotografie je jako stvořená pro hračičky a pokusníky. Ideální pole pro dobrodružné pokusy je "stitching", čili slepování snímků dohromady, až vznikne panoramatická fotografie.

Výše uvedený snímek vznikl ze tří dílčích záběrů, takže ve výsledku zabírá úhel asi 120 stupňů. O metodice, jak se taková práce dělá, si postupně dopodrobna povíme. V tomto prvním díle si řekněme něco obecně o panoramatické fotografii.
Úvodní snímek vypadá vcelku přirozeně a někdo by si mohl i myslet, že vznikl prostě uříznutím jednoho "normálního" snímku nahoře a dole do širokánské nudle. Nikde nejsou vidět žádná rušivá zkreslení. Takhle nějak by to mohl vypadat.

Jiná situace nastává, když se snažíme o co nejširší úhel. Ukažme si to zase na příkladu:

To jsem fotil u nás před domem. Je to úhel blízký 180 stupňům. Vidíme, že vlevo a vpravo dochází k perspektivnímu zužování a k nepřirozenému ohybu (zeď, která je na snímku jako by zalomená, je ve skutečnosti rovná - i to je hříčka perspektivy). S tímto jevem musíme počítat. V dalších dílech pojednání o "stitchingu" si ukážeme, že výkonné obrazové editory, jako je PhotoShop, dokáží si poradit i s perspektivou. Nicméně už teď, na začátku, je třeba na perspektivu poukázat jako na jednu s ošidností procesu.

Co je zapotřebí k panoramatickým fotkám
V zásadě k nim vedou dvě cesty.
Buď je možné si pořídit speciální kartu (dodává na př. Olympus), která spolupracuje se softwarovou výbavou připojenou k aparátu, anebo je možno použít nějakého speciálního softu, který je k výrobě panoramatických fotek (stitch) přímo určen - uvedené příklady byly vytvořeny aplikací PhotoVista, o které si v dalších pokračováních řekneme mnohem více. S takovým specializovaným softem lze slepit dohromady fotky pořízené libovolným digitálním aparátem - a samozřejmě i naskenované fotky klasické.

K čemu to je
Panoramatické fotky jsou ve fotografickém světě zvláštností (mimochodem, připomínám, že v klasické fotografii existují speciální fotoaparáty k tomuto účelu určené - velmi dobrý je ruský Horizont, dodnes vyráběný a na našem trhu prodávaný, nedávno se objevil panoramatický kinofilmový Hasselblad, pozor si ale dejte na t.zv. panoramatický režim některých kompaktů - nejde o nic jiného, než o maskování normálního pole kinofilmu nahoře a dole.

Panoramatické fotky mohou působit výtvarně, lze jimi do jednoho záběru zachytit rozsáhlý prostor: to je mnohdy výhodné při propagační fotografii.

Pro použití na webu má panoramatická fotka jedno velké úskalí - je prostě velká a tudíž datově náročná. I dnešní dvě ukázky (které jsou relativně maličké mají nad 10 kB, což je hranice, kterou nerad překračuji...

V dalším pokračování se začneme seznamovat se softwarem. Půjde o soft PhotoVista - prakticky všechny softy tohoto typu jsou stejné, takže si na pozadí jakési recenze či prohlídky lecos řekneme o technice lepení fotek.