17.7.2001

Vynikající německý webserver Digitalkamera má anglickou verzi (které hrozí zánik a zoufale potřebuje sponzory). Začátkem července tu vyšel zajímavý článek s názvem Obrázky vložené do textového editoru s odpovídajícím rozlišením (zde). Autor zde upozorňuje na některé reálné jevy, avšak jeho závěry mi připadají diskutabilní.

Především - upozorňuje na zmatení pojmu rozlišení, tedy na to, že se zaměňuje fyzický rozměr fotky v pixelech a její nastavení na DPI (dots per inch, body na palec). O tom jsme pojednali v předešlých dílech seriálu - stručně zopakuji:

Obraz, jeho velikost a tudíž kvalita je určen především počtem zobrazovacích bodů (pixelů). Má typicky velikost něco přes milion, nebo 2 miliony (megapixely, Mp), 3 Mp, brzy bude běžné 4 a 5 Mp. Dokud obraz nepodrobíme převzorkování (resampling), počet pixelů zůstává.
Údaj dpi (dots per inch, body na palec) je příkaz určený především tiskárně (ale nejen tiskárně). Opakuji, není to fyzická vlastnost, ale pouhý příkaz. Tiskárna ho uposlechne, když kupříkladu tiskneme z editoru Photoshop, ale když tiskneme - dejme tomu - z ACDSee, ignoruje ho.
Datový objem souvisí 1) s fyzickým rozměrem fotky v pixelech, 2) s kompresním poměrem. Absolutně a vůbec nesouvisí s příkazem dpi.

Zmíněný článek v Digitalkamera upozorňuje na to, že textové editory, na př. MS Word, bere v úvahu nastavení dpi fotky vložené do textu příkazem vložit -> obrázek -> ze souboru a radí, abychom před vložením nastavili dpi fotky na 300 dpi.

Něco na tom je.
Fotka ve formátu JPEG, jak je vytvořena v digitálním aparátu, je typicky uložena s dpi=72. Teď počítejte se mnou: jakmile máte monitor nastavený na 800x600 (jako já), fotka 1600x1200 pixelů velká (2 Mp) je větší než plocha monitoru, a jakmile byste ji změřili, dojdete k číslu kolem 60x40 mm (záleží na konstrukci monitoru). Pokud byste ji v Photoshopu (nebo jiném editoru) upravili na jiný počet dpi, na monitoru žádnou změnu neuvidíte. Monitor bere v úvahu jen počet pixelů, nic jiného naši grafickou kartu nezajímá.

Něco jiného ale nastane, jakmile fotku vložíme do dokumentu Wordu.
Zkuste to. Uvidíte, že 2 Mp snímek s 72 dpi vyplní plnou šířku formátu. Zkuste ji zeditovat a nastavte počet dpi na 300. Na monitoru neuvidíte žádnou změnu - dokud fotku nevložíte do dokumentu Wordu. Pak změna nastane - viz ukázku. Nahoře je fotka 640x480 uložení s 72 dpi, dole táž fotka, stejně veliká na počet pixelů i na kB, jenže má 300 dpi. Vidíte, že je podstatně menší. Je to tím, že Word zobrazí vložený obrázek v té velikosti, v jaké ho vytiskne tiskárna nastavená na 300 dpi - až do šířky stránky. Takže, když nastavíme fotku 640x480 na 300 dpi, její fyzická "tiskárenská" a teď i "wordovská" šířka a výška bude 54 x 40 mm, což je vidět v ukázce wordového dokumentu dole. Jakmile hodnota dpi bude nižší, fotka bude větší: na při při 150 dpi bude mít 108x80 mm. Při 72 dpi Word narazí na nastavenou šířku stránky a tam se zastaví - chová se inteligentně.

Potud má autor pravdu - lze to kdykoli ověřit. Ovšem co je diskutabilní je jeho následná rada: máme podle něho před vložením do Wordu snímek v editoru nastavovat na 300 dpi, abychom dosáhli rozumné velikosti. Jenže vtip je v tom, že Word (ale také DTP programy jako Ventura) má vlastní příkazový protokol. Konkrétně ve Wordu nastavíme velikost obrázku libovolně bez ohledu na předem nastavenou hodnotu dpi - neděláme nic se samotným obrázkem, měníme jen příkaz pro tiskárnu: takto má být obrázek veliký. Je podle mě zbytečné měnit nastavení dpi a proto mi připadá doporučení Digitalkamery zavádějící. Nadále tedy doporučuji nevrtat zbytečně do snímků, neměnit nastavení dpi - leda že víme přesně co děláme, s ohledem na konkrétní aplikaci ze které tiskneme a konkrétní nastavené té konkrétní tiskárny.

Pokud vám text připadá zamotaný do nesrozumitelnosti, prosím vezměte v úvahu tuto poučku:
Změna nastavení dpi má smysl jen pro toho, kdo ví co dělá - pokud to nevíme, nedělejme to.