Korekce expozice a manuální nastavení

Asi každý začínající fotograf klopýtne o bludný kořen, který se teď pokusím odstranit: zmatení je kolem korekce expozice a manuálního nastavení expozice. Takže začneme od Adama.. Expozice je cizí slovo pro vystavení. Co vystavujeme? Vystavujeme citlivou plochu, ať už je to skleněná citlivá deska, film nebo elektronický snímač, vystavujeme tuto plochu světlu. Aby vznikl kvalitní obrázek, citlivá plocha musí být vystavena určitému množství světla, nesmí ho být ani moc, ani málo, musí být tak akorát. Navíc, citlivá plocha může mít jinou schopnost přijmout světlo, tedy jinou citlivost. V praxi je to tak, že vystavujeme specificky citlivou plochu specifickému množství světla po specifickou dobu. Když je čas, množství světla a citlivost ve správném vztahu, vznikne kvalitní obrázek.

Znamená to, že kvalitní, tedy správně exponovaný obrázek závisí na čtyřech faktorech, zde jsou vyjmenovány:

  • citlivost desky, filmu, snímače
  • úroveň osvětlení (sluneční světlo, zamračeno, žárovka, svíčka, louč, kočičí oči)
  • stupeň otevření clony
  • doba osvitu
Všechny čtyři faktory jsou ve vzájemném vztahu a hrají stejně důležitou roli. Čím víc je světla, tím může být kratší doba osvitu, čéím je citlivá plocha méně citlivá, tím déle ji musíme vystavovat světlu atd.

Automatika je zařízení, které ve fotoaparátu:

  • vezme v úvahu citlivost desky, filmu, snímače
  • změří úroveň osvětlení (sluneční světlo, zamračeno, žárovka, svíčka, louč, kočičí oči)
  • podle toho nastaví stupeň otevření clony
  • a taky nastaví dobu osvitu
Automatika je nastavená tak, aby správně měřila světlo odražené od středně šedé plochy, to je tato:

Automatice by se nejvíc líbil svět svými jasovými hodnotami blízký střední šedé, tedy aby vypadal asi takto:

Svět taková chválabohu není, má barvy, má světlé a má zastíněné partie. Nicméně, zaměříme objektiv aparátu na motiv bez velkých rozdílů v jasech, automatika snadno dojde k rozumnému kompromisu a nastaví clonu na čas při daném ISO za daného osvětlení tak, že je všechno dobře prokresleno.

Stane se ale, že ne vždycky fotíme takto expozičně ideální situaci. Z technických důvodů se někdy stává, že automatika nepracuje správně. Proto máme možnost ji ovlivňovat funkcí, které se říká kompenzace expozice, mnohem správněji korekce expozice. Touto funkcí vstupujeme do procesu nastavování kombinace clony a času s ohledem na úroveň osvětlení a citlivosti. Korigujeme buď do mínusu, v takovém případě se zpravidla zkracuje doba osvitu (to znamená, že světlo působí kratší dobu, míň působí na citlivou plochu a obrázek je tmavší než jaký by byl, kdybychom nekorigovali), nebo korigujeme do plusu , v takovém případě se zpravidla prodlužuje doba osvitu (to znamená, že světlo působí déle, víc působí na citlivou plochu a obrázek je světlejší než jaký by byl, kdybychom nekorigovali).

Kdy automatika švindluje
Obvykle pracuje správně, ale může se stát, že se nechá zmást. Připomenu, že vždy hledá kompromis mezi tmavými a světlými partiemi. Někdy převládnou ty tmavé a světlé jsou v menšině, tedy v záběru je něco extrémně světlé a většina plochy je tmavá - pak hrozí přepálení světlého objektu, protože ta kompromisní kombinace clony a času je nastavena ve prospěch tmavých částí. Na tomto snímku jsou ohrožené bílé kalhoty:

Však taky histogram hlásí poplach - kalhoty jsou vypálené. V takovém případě bychom museli korigovat do mínusu, abychom napravili chybu automatiky.

Opačný případ hrozí, když je něco mimořádně světlé, například sníh ozářený sluncem. Pak automatika zbytečně podexponuje snímek a sníh vyjde jako by nebyl bílý, ale šedý:

To je důvod, proč v takovém případě musíme jít do plusu.

A teď pozor, dostaneme se k manuálnímu nastavení. Podívejte se na následující ukázku:

Je na ní sníh, ale i šutr. Sníh není přepálený. Proč? Protože plocha tmavého kamene a bílého sněhu jsou více méně půl na půl a automatika dojde k rozumnému průměru, který spadne v jasných i tmavých partiích do mezí schopností zaznamenávat detaily. Říká se tomu dynamický rozsah. Teď se koukněte na další ukázku, pořízenou za stejných podmínek.

Zde je sníh přepálený. Proč? Protože tmavá plocha zabírá větší část, takže ten průměr se přesunul k tmavým tónům a detaily sněhu už jsou mimo hranici dynamického rozsahu.

Znamená to, že automatika závisí na tom, co aparát vidí svým objektivem, nebo jinak, závisí na tom, zda za stejných světelných podmínek je větší podíl tmavého nebo světlého.

Tomnu lze čelit dvěma způsoby.
Buď budeme průběžně hlídat histogram a každý snímek ovlivňovat výše popsanou korekcí expozice, anebo se podíváme, při jaké kombinaci clony a času za daného ISO a daných světelných podmínek nám vychází tmavé i světlé dobře a tuto kombinaci clony a času za daného ISO nastavíme ručně v manuálním režimu M.
Teprve pak jsme vyřadili automatiku z ovlivňování expozice! Teprve pak nám může být jedno, zdali je v záběru "víc kamenů" nebo "víc sněhu".

Jiný příklad je noční fotografování. Když se spolehnu na automatiku, vnitřní měření nastaví expozici tak, aby se přiblížila jeho ideálu "střední šedé" a fotka nebude mít charakter nnoční fotografie:

Proto nejdřív musím expozici změřit, tedy zjistit si, s jakou korekcí mi za daného světla a daného ISO dává kombinace clony a času optimální noční snímek a tuto hodnotu ručně přenesu v manuálním režimu. Proč? Protože kdybych nechal automatiku v chodu, byl bych rukojmí hry světel. Pojede proti mě auto, zasvítí reflektory do objektivu a rozhodí mi expozici; namířím do temného kouta a zase budu mít jinou expozici. Jenom ruční expozice mi zaručí stálou kontrolu nad výsledkem.

Shrnutí
Za složitých světelných podmínek, v extrémních jasových situací, se vyplatí automatiky použít k měření se všemi korekcemi. Je třeba si uvědomit, že ty korekce se týkají čistě toho měření, a na konci je vždy nějaká kombinace clony a času za daného ISO. No a to potom nastavím ručně v manuálním režimu M.

Takže manuální a automatický režim nejsou nijak v protikladu. Nemohou být, vždy jde o clonu a čas za daného ISO v daných světelných podmínkách. Jakmile jsou ale nestandardní podmínky nebo hodně proměnlivé podmínky, je lépe se spolehnout na manuální režim.

Články:
((stručné obsahy témat úvodních seminářů semestru)
Zkoušíme ostření
Úhel záběru
Motivy
Široký a úzký záběr
Základy svícení
Ponurá nálada
Co je kýč
O světle
Manuální nastavení
Katana v hedáčku
Falešný shift