Trápení s katanou

Onehdy jsem se dostal k zajímavému člověku. Zabývá se restaurováním starých japonských mečů. Má svoji dílnu, vypadá to tam velice zajímavě. Je to zvláštní člověk, kdyby nebyl, dělal by revizora v tramvaji nebo jiné poctivé zaměstnání a nerestauroval by japonské meče. Nevzal jsem si s sebou žádnou fotografickou výbavu, jen jsem měl v kapse kompakt Nikon P7000. Dílna byla moc zajímavá, nicméně moji pozornost nejvíc upoutal detail: ten člověk tam měl vedle sebe postavené tři televizory a mezi dva z nich vrazil katanu. Vypadalo to takhle:

Sledujte tedy se mnou to hledání záběru. Vyfotil jsem to a řekl jsem si, hezký, ale co s tím? Základní pravidlo: jdi blíž. Tak jsem šel blíž.

Hm. Pořád se mi to nezdálo. Což to zkusit čelně? Zkusil jsem to čelně.

Taky nic. Katana nebyla čitelná. Bude čitelná odspodu?

Teď mi přišla úplně nečitelná. Vrátil jsem se tedy k původnímu náhledu - jak říká můj přítel Kulič - když něco hledáš, je to vždycky tam, kde jsi začal hledat. Samozřejmě že mě napadlo, že dám pryč tu bílou flašku. Udělal jsem to, ale nebylo to ono, magie místa se ztratila. Tak jsem ji tam zase vrátil, ona tam musí být.

No a pak mě napadlo, že bych to postavil na tom nápisu sony, ten dám do horního rohu, a jílec povedu diagonálně do pravého dolního rohu.

To jsou ty momenty, kdy si je třeba říct: nedovedu lépěji a nechat toho. Takže takhle jsem ji nakonec pojmul, tu katanu. Ten pravý dolní roh jsem utopil, aby jílec vynikl, a trochu jsem rozsvítil nápis SONY v PS Elements, nástrojem Zesvětlit nastaveným na Světla. Výsledný obrázek tedy vypadá takto:

Články:
((stručné obsahy témat úvodních seminářů semestru)
Zkoušíme ostření
Úhel záběru
Motivy
Široký a úzký záběr
Základy svícení
Ponurá nálada
Co je kýč
O světle
Manuální nastavení
Katana v hedáčku
Falešný shift