Pojmy

O interpolaci jsem psal zde na Digineffu poprvé před sedmi lety. Tento pojem začal být aktuální o rok později, když se začalo diskutovat o snímačích firmy Foveon. Nicméně pojem je aktuální dodnes a myslím, že je třeba se k němu vrátit.

Takřka každý fotopřístroj ho má a skoro vůbec si ho v Digineffu nevšímáme, omlouvám se a zde je pokus o napravení této nesporné chyby. Podívejme se trochu na funkci tohoto užitečného zařízení.

Obecně vzato, konvertor je "to, co něco mění na něco jiného". Ve fotografické praxi to jsou optická zařízení, která mění ohniskovou vzdálenost a tím tedy i úhel záběru. Dnes si povíme něco o telekonvertorech.

Bracketingem jsme se na tomto webu zabývali naposledy před sedmi lety - to je dlouho, proč se tedy k tématu nevrátit? Tém spíš, že se pro něj zavedl český název "stupňování expozice". Pojďme si ho tedy připomenout.

Kodak je světově významný výrobce snímačů. Také současné převládající řešení barevného digitálního obrazu je založeno na "Bayerově masce", tedy na uspořádání zelených, modrých a červených filtrů na fotodiodách podle návrhu Kodaku z roku 1976. Napříště by to mělo být jinak...

Mnoho lidí zaměňuje dva pojmy - bodové měření expozice a zaostřovací body. Rozdíl si ukážeme na malém příkladu z praxe - fotografování z vystoupení šaolinských mnichů v Praze.

Čtenář pan M.H. se ptá, zdali je pravda, že profi fotografové fotí v manuálním režimu a jaká je v tom výhoda. Jemu to připadá zdlouhavé. Je to jistě téma na diskusi. Proč tedy nezačít?

Setkal se s tímto jevem asi každý, kdo někdy s NiMH akumulátory pracoval. Jak to se samovybíjením je? Podnět k tomuto článku mi dal mail našeho čtenáře J.S.

Problematiku clony jsme zde probírali nedávno, základní informace je zde, další vysvětlení zde. Nicméně problematika je to pořád živá a neškodí se k ní ještě jednou vrátit, zvláště na základě zajímavé otázky našeho čtenáře.

Zatím je to projekt, který vchází do - řečeno opatrně - pokusného poloprovozu, ale kdo ví, zdali se nestane do pěti let stejně běžnou samozřejmostí, jako optická stabilizace. Jde o zařízení, které dokáže zaostřit neostrý obraz.

Článek z 21. 11 Clona a světelnost vyvolal mezi čtenáři pozornost. Ukázalo se, že tyto základní pojmy pořád ještě nejsou zcela objasněny. Zde je tedy další pokus o vysvětlení. Náš čtenář J. G. se ještě ptá, jak je to s clonou v zoomu, jestli se nějak mění.

Možná, že by se mělo říkat "mechanické optické stabilizátory", ale vžil se pojem "optický" a při něm zůstaneme. Jak se dá posoudit jejich účinek? Dovolte mi, abych i o tom trochu skepticky zauvažoval.

Clona, to je jeden ze základních pojmů fotografické praxe, bylo tomu tak vždy a nedovedu si představit, že by na tom budoucnost něco změnila. Začátečníci ale zpravidla mají potíže s pochopením clony, hlavně "clonového čísla". Pokusme se ty potíže odstranit.

Prakticky všechny fotoaparáty jsou dnes vybaveny systémem automatického ostření. Lépe vybavené kompakty a všechny zrcadlovky dávají uživateli volbu, jakým způsobem ostřit. O jedné z nich si dnes povíme více.

Tak se jmenuje zařízení vyvíjené firmou Mitsubishi. Jde o zařízení, které má zamezit rozmazání obrazu. Ale opět pozor, je to zcela jiný princip, než optická stabilizace!